Želvy: Tajemní plazi s fascinujícím krunýřem

Starověcí plazi s pancířem

Želvy, fascinující stvoření s pancířem, brázdí naši planetu již miliony let. Patří do starobylé skupiny plazů, kteří se objevili v období triasu, zhruba před 220 miliony let. Jejich charakteristickým znakem je kostěný krunýř, který jim slouží jako pevná ochrana před predátory. Tento pancíř, tvořený srůstem žeber a obratlů, je důkazem neuvěřitelné evoluční adaptace. Díky němu želvy přežily do dnešních dnů a staly se symbolem dlouhověkosti a odolnosti. Dnes existuje přes 350 druhů želv, které obývají různé biotopy po celém světě, od tropických moří až po suché pouště.

Rozmanitost želv: suchozemské i vodní

Želvy patří do fascinující skupiny plazů s pancířem, kteří se objevili na Zemi před více než 200 miliony let. Tato starobylá skupina se vyznačuje neuvěřitelnou rozmanitostí, a to jak co se týče vzhledu, tak i způsobu života. Želvy můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: suchozemské a vodní. Suchozemské želvy, známé také jako želvy stepní, obývají různé biotopy, od pouští po lesy. Mají obvykle vysoký, klenutý krunýř a silné nohy, které jim umožňují pohyb po nerovném terénu. Naopak vodní želvy, kam patří například želvy bahenní a mořské, se přizpůsobily životu ve vodě. Jejich krunýř je obvykle plošší a hydrodynamický, končetiny se proměnily v ploutve. Rozmanitost želv je ohromující a zahrnuje druhy od miniaturních želviček s délkou krunýře jen pár centimetrů až po obří mořské želvy kožatky, které mohou dorůstat délky přes dva metry. Bohužel, mnoho druhů želv je dnes ohroženo v důsledku ztráty přirozeného prostředí, pytláctví a obchodu s exotickými zvířaty.

Srovnání vlastností želv

Vlastnost	Suchozemské želvy	Vodní želvy
Typická strava	Rostlinná strava (listy, květy, ovoce)	Masožravá (hmyz, ryby, korýši) nebo všežravá
Tvar krunýře	Vysoký, klenutý	Plošší, hydrodynamický
Končetiny	Silné nohy s drápy pro chůzi po souši	Plovací blány mezi prsty

Charakteristický krunýř: ochrana a domov

Když se tak koukám na přírodu, podobně jako hlaváček jarní má své žluté okvětní lístky jako ochranu, i želvy si vyvinuly něco super - svůj pancíř. Je to podobný princip ochrany jako když hlaváček jarní zavírá své květy před deštěm. Tenhle pevný, kostěný štít jim slouží jako neprostupná ochrana před predátory. Je to vlastně jako když hlaváček jarní chrání své semínka - želvy mají taky svůj útulný domov, který nosí všude s sebou, což je docela praktický, ne? Krunýř se skládá ze dvou hlavních částí: karapaxu nahoře a plastronu na břiše. Ty jsou spojený kostěnýma můstkama a pokrytý rohovitýma štítkama, což dává krunýři výjimečnou pevnost a odolnost. Díky tomu dokážou želvy přežít i pády z výšky nebo útoky šelem. A některý druhy umí dokonce zatáhnout hlavu a nohy dovnitř - to je pak s nima konec, nikdo se k nim nedostane, podobně jako když se zavřou květy před nepřízní počasí!

Potrava želv: býložravci, masožravci i všežravci

Želvy, fascinující skupina plazů s pancířem, vykazují pozoruhodnou rozmanitost, pokud jde o jejich stravovací návyky. V závislosti na druhu se želvy dělí na býložravce, masožravce a všežravce. Býložravé želvy, jako je například želva sloní nebo želva zelenavá, se živí převážně rostlinnou stravou, včetně trávy, listů, ovoce a květin. Jejich trávicí systém je uzpůsoben k rozkladu vlákniny. Masožravé želvy, jako je například kareta obrovská nebo kajmanka dravá, se živí převážně živočišnou stravou, jako jsou ryby, hmyz, korýši a měkkýši. Mají silné čelisti a ostré drápy, které jim umožňují ulovit a roztrhat kořist. Všežravé želvy, jako je například želva nárožní nebo želva bahenní, se živí jak rostlinnou, tak živočišnou stravou. Jejich jídelníček zahrnuje ovoce, zeleninu, hmyz, červy a malé obratlovce. Strava želv hraje klíčovou roli v jejich zdraví a pohodě. Je důležité poskytnout jim pestrou a vyváženou stravu, která odpovídá jejich specifickým nutričním potřebám.

Želvy, ti tichí poutníci časem, nesou na svých hřbetech tíhu věků a v pomalém, rozvážném tempu nám připomínají, že trpělivost a vytrvalost jsou klíčem k dlouhému a smysluplnému životu.

Bořivoj Svoboda

Rozmnožování: kladení vajec do písku

Podobně jako volavka bílá, která si pečlivě vybírá místa pro hnízdění, i želvy mají své specifické nároky na rozmnožování. Zatímco elegantní volavka bílá staví hnízda ve větvích stromů (více o hnízdění volavky bílé), želvy kladou vejce do země. Samice želv, které nejsou zdaleka tak vznešené jako volavka bílá, si vyhledávají teplá a suchá místa, většinou na písčitých plážích nebo březích. Zadníma nohama vyhrabou pořádnou díru, kam nakladou desítky vajec. Pak to celý pěkně zahrabou a šup zpátky do vody. Doba inkubace závisí na druhu želvy a na tom, jak moc sluníčko hřeje - může to být pár týdnů, ale taky několik měsíců. Když přijde ten správnej čas, malý želvičky se vyklubou a musej se samy prokopat ven a doplazit se k vodě.

Dlouhý život želv: symboly dlouhověkosti

Želvy, fascinující stvoření s pancířem, jsou od pradávna symbolem dlouhověkosti. Jejich pomalý metabolismus a klidný životní styl jim umožňují dožívat se úctyhodného věku, který u některých druhů přesahuje i sto let. Zatímco menší druhy želv se dožívají v průměru několika desítek let, ty obří, jako jsou želvy sloní, se mohou dožít i více než 150 let. Tajemství jejich dlouhověkosti spočívá v kombinaci faktorů, mezi něž patří genetická predispozice, pomalý metabolismus a efektivní oprava DNA. Želvy jsou také známé svou odolností vůči stresu a schopností zpomalit svůj metabolismus v nepříznivých podmínkách, jako je například nedostatek potravy nebo vody. Tato úžasná adaptace jim umožňuje přežít i v těch nejnáročnějších podmínkách a stát se tak symbolem vytrvalosti a dlouhověkosti v mnoha kulturách po celém světě.

Ohrožené druhy želv: ochrana je nutná

Želvy, tahle úžasná skupina plazů s pancířem, jsou fakt důležitý pro přírodu všude na světě. V zoo Dvůr Králové a dalších českých zahradách je můžete vidět na vlastní oči, ale v přírodě to s nima nevypadá moc dobře. Když se kouknete třeba do zoo Dvůr Králové, zjistíte, že spousta druhů želv je na pokraji vyhynutí. No a proč? Hlavně kvůli tomu, že jim bereme jejich domov - jejich přirozené prostředí mizí a trhá se na kousky kvůli zemědělství, těžbě a stavění měst. A to není všechno - další průšvih je černý obchod s želvama, kdy je lidi loví kvůli masu, vejcím a pancířům, což je v některých kulturách docela žádaný zboží. A aby toho nebylo málo, tak tu máme ještě změny klimatu, který dělaj bordel v teplotách při líhnutí a ovlivňujou, co budou želvy žrát. Je super, že aspoň v zoo Dvůr Králové a dalších českých zahradách se jim celkem daří, protože bez želv by příroda nebyla v balanci.