Vrabec polní: Malý bojovník s velkým srdcem

Vrabec polní: Malý, ale šikovný pták

Vrabec polní je fakt sympatickej ptáček, o něco menší než jeho brácha vrabec domácí - má tak 14 centíků. Je celkem easy ho poznat podle hnědý čepičky na kebuli a černý tečky na bílý tvářičce. Kluci i holky vypadaj úplně stejně, žádnej rozdíl v tom nenajdeš. Tyhle ptáčci si to užívaj všude, kde jsou nějaký stromy - na polích, v parcích nebo na zahradách. Budujou si domečky v děrách stromů nebo baráků, někdy se nastěhujou i do budek. Jsou to docela parťáci, většinou lítaj v bandě s dalšíma vrabčákama. Zobaj hlavně semínka, bobulky a když se zadaří, tak si daj i nějakej ten hmyz. U nás v Česku je to chráněnej druh, takže na něj bacha!

Rozšíření a biotop vrabce polního

Ten náš vrabčák polní je všude možně - od Evropy přes Asii až po severní Afriku, a dokonce ho někdo zavlekl i do Ameriky. U nás v Česku ho potkáš úplně všude a zůstává tu s náma celej rok.

Na rozdíl od svýho bráchy vrabce domácího, kterej se furt motá kolem baráků, má tenhle ptáček radši volnější prostory. Nejvíc ho potkáš na polích, loukách a v remízkách, ale zabydlel se i v parcích, na zahradách a na kraji lesa. Bez stromů a keřů by se neobešel - tam si dělá hnízda a může se tam schovat. V zimě se tyhle vrabčáci rádi slítnou do větších skupinek a společně sháněj něco k snědku. To se pak občas přiblížej i k našim domům a zobou ze zobátek, ale stejně jsou to spíš ptáci volný krajiny a nemaj to s lidma tak propojený jako jejich městský příbuzný.

Charakteristický vzhled a zpěv

Ten polní vrabčák je takovej malej ptačí prcek s baculatým tělíčkem a krátkým ocáskem. Má typicky hnědej hřbítek s černejma flíčkama, díky čemuž ho hned poznáš od toho domácího. Když ho potkáš, všimneš si hlavně tý černý skvrnky na bílý tvářičce, i když u holek není tak výrazná jako u kluků. Zespoda je světlejší, trochu do šeda zabarvenej. Holky a kluci se mezi sebou trochu liší, holky jsou prostě takový nevýraznější. Když zpívá, není to nic extra - prostě si jen tak pocvrlikává. Většinou ho potkáš někde na poli nebo louce, kde si shání něco k snědku.

Potrava a způsob obživy

Náš polňák je docela nenáročnej strávník, kterej si pochutnává na různejch dobrotách podle toho, co zrovna roste. Když přijde jaro a léto a potřebuje nabrat sílu pro sebe a svoje mladý, loví hlavně hmyzáky, jejich larvy a další havěť. Na polích a loukách si pochutnává na broučcích, mšicích, housenkách a pavoucích. Jak se začne ochlazovat, přesedlá na rostlinky. Zobání různejch semínek z obilí, plevelů a trávy je pro něj v týhle době jasná volba. Často ho můžete zahlídnout, jak se cpe na strništi, v parku nebo na zahrádce, kde sbírá, co spadlo na zem. V zimě si rád zaletí na krmítko, kde se cpe slunečnicí, to je jeho oblíbená pochoutka.

Sociální chování a hnízdění

Vrabčáci polní jsou fakt parťáci, co se rádi družej s ostatníma ptákama v hejnech. Když jsou v partě, maj větší klídek před dravejma ptákama a líp se jim shání žrádlo. Od dubna do srpna, když je čas na rozmnožování, si staví hnízda kousek od sebe a dělaj takový mini sídliště. Ty jejich bytovky najdeš všude možně - na stromech, v keřích, na barákách nebo v budkách. Hnízdo je docela bordel z trávy, listí a peří, který si cpou do děr nebo jinejch zašitejch flíčků. Samička naklade tak 4-6 vajec a pak se se samečkem střídaj v zahřívání. Po dvanácti až čtrnácti dnech se vyklubou mladý a staří je krmí hmyzem. A když se zadaří, zvládnou to takhle několikrát za sezónu.

Vlastnost	Vrabec polní	Vrabec domácí
Velikost	Menší (cca 14 cm)	Větší (cca 16 cm)
Zbarvení hlavy	Hnědá čepička, černé skvrny na tvářích	Šedá čepička, černá "bryndá" na hrdle u samců
Výskyt	V otevřené krajině, parcích, zahradách	V blízkosti lidských sídel

Vrabec polní a člověk: Symbióza i konflikty

Vrabčák polní je takovej nenápadnej opeřenec, kterýho u nás potkáš fakt všude. Pro spoustu z nás je prostě součástí vzpomínek na vesnici a dětský léta. Ale ten vztah mezi náma a vrabčákama není tak jednoduchej, jak by se mohlo zdát.

Tyhle malý potvůrky se fakt naučily, jak to s náma lidma skvěle zvládat. Často je můžeš zahlídnout, jak si pochutnávaj na polích, zahradách nebo se prochází po parcích. Zobou semínka, hmyz a další drobotinu. Ten hmyz je pro ně fakt důležitej, a proto jsou pro nás vlastně docela užitečný. Pomáhaj nám totiž zbavovat se různejch škůdců, který by nám jinak mohli zničit úrodu.

Dřív na ně lidi koukali spíš jako na škodnou. Když se jich slítlo víc pohromady, dokázali na poli nadělat pěknou paseku. Ale dneska už jich tolik není a jsou pro nás spíš pomocníci než škůdci. I když je fakt, že jsou to pořád divoký zvířata a občas můžou překvapit tím, co vyvedou.

Zajímavosti ze života vrabců polních

Vrabec polní je takovej menší bráška vrabce domácího, měří tak 12,5 až 14 centíků. Poznáte ho podle toho, že má na bílý tváři černou skvrnku, a nahoře na hlavě je celej hnědej. Samečci a samičky vypadaj úplně stejně. Najdete ho všude, kde jsou pole a sem tam nějaký stromy, a často se motá kolem baráků. Hnízdo si staví v děrách ve stromech nebo barácích, a klidně se zabydlí i v budce pro ptáky. Zobat mu chutná všechno možný - semínka, hmyz i bobulky. Je docela fajn, že vrabčáci polní jsou věrný parťáci na celej život a o mladý se staraj společně. I když jich v posledních letech trochu ubylo, pořád jich je docela dost. Za to, že jich míň, může nejspíš to, že mizí místa, kde by mohli hnízdit, a taky maj míň žrádla kvůli dnešnímu zemědělství.

Ochrana a ohrožení druhu

Vrabčák polní je u nás pořád docela častej pták, ale musíme přiznat, že za poslední roky jich dost ubylo. Nejvíc jim škodí, jak se dneska hospodaří na polích - všude samý postřiky a chemikálie, který jim berou žrádlo a místa na hnízda. Chudáci vrabčáci nemůžou pořádně zahnízdit a přežít, protože už skoro nikde nejsou křoví, meze a remízky, který by potřebovali. K tomu všemu je honěj kočky a dravci, což jim taky moc nepomáhá. Aby se vrabčákům dařilo líp, měli bysme víc podporovat bio zemědělství a nechat na polích růst pásy křoví a remízky. Taky by bylo fajn, kdyby lidi věděli víc o tom, jak jsou ptáci důležitý a co potřebujou k životu. Každej může pomoct - třeba tím, že na zahradu pověsí krmítko nebo postaví pítko. I taková maličkost může vrabčákům a dalším ohroženejm ptákům pomoct.