Tajemství drvopleně obecného odhaleno!

Popis drvopleně obecné

Drvopleň obecná (Stereum hirsutum) je rozšířený druh houby, se kterou se můžeme setkat v lesích, parcích i zahradách. Plodnice drvopleně jsou jednoleté, tuhé a kožovité, pevně přirostlé k substrátu. Obvykle rostou v bohatých skupinách, často střechovitě nad sebou. Svrchní strana klobouku je chlupatá, žlutohnědá až rezavá, s výraznými koncentrickými zónami. Okraj plodnice bývá světlejší, žlutý až bělavý. Spodní strana, nesoucí výtrusorodé rouško, je hladká, okrová až hnědá. Dužnina je tenká, tuhá a korkovitá, bez výrazné vůně a chuti. Drvopleň obecná je dřevokazná houba, která rozkládá odumřelé dřevo listnatých stromů, zejména dubů, buků a habrů.

Výskyt a rozšíření

Drvopleň obecný (Picus viridis) je rozšířený v celé Evropě, s výjimkou Irska, severní Skandinávie a některých ostrovů ve Středozemním moři. Jeho areál rozšíření sahá dále na východ přes Rusko až po západní Sibiř. V České republice se jedná o běžný druh šplhavce, který obývá rozmanité lesní biotopy, od nížin až po horské oblasti. Kromě lesů se s ním můžeme setkat i v parcích, zahradách a sadech, pokud mu poskytují dostatek vzrostlých stromů. Drvopleň obecný preferuje listnaté a smíšené lesy s dostatkem starých a doupných stromů, které mu slouží k hnízdění. Důležitou součástí jeho potravy jsou mravenci a jejich larvy, které vyhledává na zemi i v trouchnivějícím dřevě. V menší míře se živí i jiným hmyzem, bobulemi a semeny.

Srovnání drvopleně obecné s jinými druhy hub

Vlastnost	Drvopleň obecná	Hřib smrkový
Jedlost	Nejedlá	Jedlá, chutná
Výskyt	Na mrtvém dřevě listnatých stromů	V jehličnatých lesích, zejména pod smrky

Využití v kuchyni

Drvopleň obecný sice nepatří mezi typické jedlé houby, které bychom běžně sbírali v lese, ale najde uplatnění i v kuchyni. Důležité je sbírat pouze mladé plodnice, starší bývají tuhé a nahořklé. Před samotnou přípravou je nutné drvopleň důkladně očistit a zbavit ho všech nečistot.

Chuť drvopleně obecného je poměrně nevýrazná, proto se hodí spíše jako doplňková surovina do různých pokrmů. Můžeme ho nakrájet na tenké plátky a osmažit na oleji dozlatova, čímž získá zajímavou křupavou texturu. Takto upravený drvopleň se hodí jako posypka na polévky, omáčky nebo saláty.

Další možností je drvopleň usušit a rozemlít na prášek, který lze použít jako aromatické koření. Dodá pokrmům jemnou houbovou chuť a vůni. Drvopleň obecný se také v minulosti používal k barvení látek, a to díky pigmentům, které obsahuje.

Možná záměna s jinými houbami

Drvopleň obecný je sice jedlá houba, ale vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu. Navíc se dá snadno splést s jinými druhy hub, které jsou nejedlé nebo dokonce jedovaté. Mezi nejčastější záměny patří například:

Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus), která se liší nepříjemným pachem po karbolu, žloutnutím dužniny po otlaku a růstem mimo les.

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina), která má na rozdíl od drvopleně bílé lupeny, prsten na třeni a pochvu na bázi třeně.

Vláknice začervenalá (Inocybe erubescens), která má drobnější plodnice, vláknitý povrch klobouku a roste spíše pod listnatými stromy.

Při sběru drvopleně obecného je proto důležité být obezřetný a všímat si všech znaků. V případě nejistoty je lepší houbu nesbírat a poradit se se zkušenějším houbařem nebo mykologem.

Toxicita a bezpečnost konzumace

Drvopleň obecný je sice krásný na pohled, ale bohužel je to jedovatá houba. Jeho konzumace může způsobit nepříjemné otravy, které se projevují především silnými gastrointestinálními potížemi. Mezi typické příznaky otravy patří nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a křeče. V závažnějších případech může dojít i k dehydrataci a dalším komplikacím. Je důležité si uvědomit, že drvopleň obecný je nebezpečný i po tepelné úpravě, jelikož toxiny v něm obsažené jsou tepelně odolné. Proto se důrazně nedoporučuje sbírat tuto houbu pro konzumaci. V případě náhodného požití drvopleně obecného je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Léčivé účinky drvopleně

Drvopleň obecný (Ganoderma applanatum) je druh houby, která se vyskytuje po celém světě. Roste na živých i mrtvých stromech, zejména na dubech, bucích a javorech. V tradiční čínské medicíně se drvopleň používá již po staletí k léčbě různých onemocnění. Drvopleň obsahuje řadu biologicky aktivních látek, včetně polysacharidů, triterpenoidů a antioxidantů. Tyto látky mají protizánětlivé, antivirové a imunomodulační účinky. Studie prokázaly, že extrakty z drvopleně mohou inhibovat růst některých typů rakovinných buněk, snižovat hladinu cholesterolu v krvi a posilovat imunitní systém. Je však důležité si uvědomit, že drvopleň není náhradou za konvenční léčbu. Před užíváním jakýchkoli doplňků stravy s obsahem drvopleně je vždy nutné se poradit s lékařem.

drvopleň obecný, tato nenápadná houba rostoucí na tlejícím dřevě, je důkazem, že i v obyčejnosti se skrývá krása a tajemství přírody.

Bořivoj Novotný

Pěstování a dostupnost

Drvopleň obecný, známý také pod latinským názvem Agrocybe aegerita, je druh houby, který je v České republice poměrně vzácný. Ve volné přírodě se s ním můžeme setkat jen zřídka, a to především na pařezech a kmenech listnatých stromů, jako jsou topoly, vrby nebo buky. Roste od jara do podzimu, nejčastěji však v teplejších měsících.

Ačkoliv je drvopleň obecný v přírodě vzácný, jeho pěstování je poměrně snadné a těší se čím dál větší oblibě. Pro pěstování se nejčastěji používá substrát z dřevěných pilin nebo slámy, který se naočkuje sadbou drvopleně. Substrát se poté umístí do pytlů nebo nádob a udržuje se vlhký a v teplotě okolo 20-25 °C. Drvopleň obecný plodí opakovaně, a to po dobu několika let.

Dostupnost drvopleně obecného na trhu je stále omezená. Vzhledem k rostoucí popularitě jeho pěstování se však dá předpokládat, že se bude v budoucnu objevovat čím dál častěji. Zakoupit se dají jak čerstvé plodnice, tak i sadba pro domácí pěstování.