Tajemný svět jelenic: Odhalujeme jejich skrytá tajemství

Jelení zvěř v Česku

Jelenice jsou u nás běžným obyvatelem lesů a tvoří podstatnou část populace jelenů evropských. Oproti samcům jsou drobnější postavy, váží nanejvýš 150 kilo a na rozdíl od nich jim na hlavě nerostou parohy. V letních měsících nosí rezavohnědý kabátek, který se s příchodem zimy mění na šedohnědý. Typické pro ně je, že se sdružují do menších skupinek, kterým velí nejstarší a nejzkušenější laň. Se svými telaty se přesouvají po vybraném území, kde si obstarávají potravu. Na jídelníčku mají hlavně byliny, trávu a různé plody, v zimě pak okusují větvičky stromů a keřů. Volně žijící jelenice se většinou dožívají kolem deseti let, v oborách a zoo pak běžně překračují hranici patnácti let.

Druhy jelenů u nás

V našich lesích žije několik druhů jelenů. Nejčastěji potkáme jelena lesního - majestátního obyvatele hlubokých hvozdů. Jeho družka jelenice bývá plaché zvíře, které se drží v bezpečí hustého porostu. Zatímco samec se chlubí impozantním parožím, jelenice je drobnější a nenápadnější. V lesích také žije menší příbuzný - srnec obecný se svou družkou srnou. Jejich paroží je skromnější a celkově působí subtilněji než statný jelen. Občas lze zahlédnout i exotického jelena siku, který k nám přicestoval z daleké Asie. Je to menší druh s typickým skvrnitým zbarvením, které ho činí nezaměnitelným.

Vzhled a paroží

Laň je drobnější než jelen, má také jinou barvu srsti. V letních měsících nosí rezavohnědý kabátek, který se v zimě mění na tmavě šedý. Když zpozoruje nebezpečí, zvedne svůj typický bílý kulatý ocásek - obřitek - a varuje tím ostatní. Paroží u samců, podobně jako u jelenů, každý rok opadává. Stává se to zjara a během léta jim dorůstá nové. Samčí paroží není tak velké a složité jako u jelena, většinou má jen tři výsady. Opravdu impozantní, mohutné a bohatě větvené paroží s mnoha výsadami mají jen ti nejstarší a nejsilnější jeleni.

Feature	Jelenice (Deer)
Kingdom	Animalia
Phylum	Chordata
Class	Mammalia

Potrava a životní prostředí

Jelenice jsou nádherná stvoření, která si našla domov v různých koutech naší přírody - od nížinných oblastí až po horské hvozdy. Nejraději mají smíšené a listnaté lesy, kde najdou spoustu mýtin a luk k pastvě. Jejich jídelníček se mění podle toho, co jim roční doba nabízí. Když je teplo, pochutnávají si hlavně na šťavnaté trávě, bylinkách a listech, občas si zpestří menu lesními plody nebo si zaběhnou na pole. Jakmile přijde zima a začne být nouze o potravu, musí se spokojit s jehličím, mladými větvičkami a kůrou stromů. Pro jejich spokojený život je zásadní, aby měly kde žít a co jíst. Zimní období bývá obzvlášť náročné - když nemají dost jídla, snadno onemocní, zeslábnou, a někdy dokonce nepřežijí. Proto je potřeba se postarat, aby měly dost přirozené potravy, a když je nejhůř, přilepšit jim něčím navíc.

Rozmnožování a péče o mláďata

Když se v lese rozezní mocné troubení jelenů, začíná jeden z nejkrásnějších přírodních divadel - jelení říje. Od září do října se statní jeleni předvádějí před laněmi a svádí impozantní souboje svými mohutnými parohy. Po úspěšném námluvním období nosí laně svá mláďata přibližně 8 měsíců. Na přelomu května a června se v tichosti lesů rodí něžní koloušci, jejichž hebounká srst zdobená bělavými puntíky jim poskytuje dokonalé maskování v přírodě. Jelenice své potomky bedlivě chrání a kojí je do podzimních měsíců. Přestože se malí koloušci brzy naučí cupitat po vlastních, zůstávají věrně po boku své matky až do příštího jara, kdy se jelenice připravuje na příchod nového přírůstku. Mateřská láska a oddanost jelenic ke svým mláďatům patří k těm nejdojemnějším ukázkám rodičovské péče, jaké můžeme v přírodě pozorovat.

Jeleni a člověk

Od pradávna se jeleni a lidé vzájemně provázeli. Člověk byl pro jelena jak nepřítelem, tak ochráncem. V časech, kdy bylo zvěře dostatek, jeleni dávali lidem maso, kůži i kosti. Jelenice, tahle nádherně hebká a přitom odolná kůže, se proměňovala pod šikovnýma rukama v krásné oblečení, boty a další věci denní potřeby. I v dnešní době plné umělých látek si jelenice drží své výsadní postavení v kožařském řemesle. Díky své prodyšnosti, voděodolnosti a hebkosti zůstává luxusním materiálem pro výrobu rukavic, tašek a oděvů. Ale jeleni pro nás znamenají víc než jen užitkovou hodnotu. Jelen, jako symbol majestátní síly, se natrvalo zapsal do příběhů, bájí a pověstí napříč kulturami.

Ochrana a myslivost

Jelenice jsou nádherná stvoření, která neodmyslitelně patří do našich lesů a hor. Jako myslivci musíme pečlivě sledovat jejich počty a dbát na to, aby se jim v přírodě dařilo. Když se vydáme do revíru, často můžeme pozorovat, jak se laně s kolouchy pasou na lesních mýtinách nebo odpočívají ve stínu stromů. Je důležité udržovat jejich stavy v rozumné míře, aby nedocházelo k přílišnému poškozování mladých stromků a polí. Proto máme jasně stanovená pravidla lovu, která nám říkají, kolik kusů a jakého pohlaví můžeme v dané sezóně ulovit. Snažíme se také vytvářet pro zvěř dobré podmínky - budujeme krmelce, napajedla a chráníme je před pytláky. Bez dobré spolupráce mezi námi myslivci, lesníky a místními zemědělci by to ale nešlo. Jen společně můžeme zajistit, aby jelenice a další zvěř měly v naší přírodě své místo i do budoucna.