Polníček: Malý list s velkou chutí

Polníček: Listová zelenina

Polníček, oblíbená listová zelenina s lahodně nahořklou chutí, patří do čeledi brukvovitých. Jeho latinské jméno zní Valerianella locusta, ale známe ho i pod dalšími názvy, jako je např. valeriánka, kozlíček, maštalníček nebo polní salát. Tato nenáročná jednoletá bylina dorůstá do výšky 10 až 40 cm a má drobné, podlouhlé listy uspořádané v přízemní růžici. Kvete drobnými, světle modrými kvítky. Polníček je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů, obsahuje například vitamín C, vitamíny skupiny B, vitamín E, beta-karoten, draslík, vápník, železo a kyselinu listovou. Díky svému složení přispívá k posílení imunity, podporuje trávení a má antioxidační účinky. Konzumuje se syrový v salátech, ale lze ho i tepelně upravovat. Polníček se pěstuje snadno a je vhodný i pro začátečníky. Semena se vysévají od března do září přímo na záhon.

Původ a historie pěstování

Polníček, latinsky Valerianella locusta, je listová zelenina s jemně nahořklou chutí. Jeho původ sahá až do starověku. Již staří Římané a Řekové si pochutnávali na jeho listech, a to nejen pro jejich chuť, ale i pro blahodárné účinky na trávení. Ve středověku se polníček stal běžnou součástí jídelníčku i v ostatních částech Evropy. Pěstoval se v klášterních zahradách a na polích, kde rostl jako divoká bylina. Až do 16. století byl polníček považován za jídlo chudých. Postupně si ale našel cestu i na stoly bohatších vrstev. Dnes je polníček oblíbenou zeleninou po celém světě a pěstuje se celoročně ve sklenících i na polích.

Charakteristika rostliny

Polníček patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Tato nenáročná listová zelenina se vyznačuje rychým růstem a odolností vůči chladu. Existuje několik druhů polníčku, ale nejčastěji se pěstuje polníček setý (Valerianella locusta). Tato jednoletá bylina dorůstá do výšky 10 až 40 cm a vytváří přízemní růžici listů. Listy jsou drobné, podlouhlé a mají typickou oříškovou chuť, která je u mladých listů jemnější. Polníček kvete drobnými bílými až světle modrými kvítky.

Polníček, nenáročný a odolný, je jako kamarád, kterého si přejete mít po svém boku v každé situaci.

Božena Němcová

Druhy a odrůdy polníčku

Polníček, tato oblíbená listová zelenina, nepatří jen k jednomu druhu. Nejčastěji se setkáváme s polníčkem setým (Valerianella locusta), který se dále dělí na několik odrůd. Mezi ty nejznámější patří 'Verte de Cambrai' s velkými listy a 'Vit' s rychlým růstem. Polníček rolní (Valerianella arvensis) je méně pěstovaný, ale odolnější vůči chladu. Jeho listy jsou menší a mají intenzivnější chuť. Méně známý je polníček zimozelený (Valerianella pumila), který se pěstuje pro své drobné, ale velmi aromatické listy. Ať už zvolíte jakýkoli druh, polníček je skvělým zdrojem vitamínů a minerálů a zpestří váš jídelníček po celý rok.

Pěstování a péče

Polníček, latinsky Valerianella locusta, je nenáročná listová zelenina, která se řadí do čeledi kozlíkovitých. Pro svůj růst potřebuje především dostatek světla a vláhy. Pěstování polníčku je poměrně snadné a zvládne ho i začátečník. Semínka se vysévají od března do září přímo na záhon do řádků vzdálených 15–20 cm. Polníček má rád humózní, propustnou půdu s dostatkem živin. Během vegetace je důležitá pravidelná zálivka, zvláště v období sucha. Sklízet můžeme už za 6–8 týdnů od výsevu. Listy sbíráme postupně tak, že je odřezáváme asi 2 cm nad zemí. Pravidelným sběrem podpoříme růst dalších listů a prodloužíme si tak sklizeň až do zimy. Polníček je odolný vůči mrazům, a proto ho můžeme na záhonech ponechat až do jara.

Sklizeň a skladování

Polníček se sklízí přibližně 6–8 týdnů po zasetí, v závislosti na odrůdě a podmínkách pěstování. Listy by měly být sklízeny, když jsou mladé a křehké, ideálně o délce 5–10 cm. Pro delší sklizeň lze listy sbírat postupně, čímž se podpoří další růst. Polníček je náchylný k hořknutí, zvláště v teplém počasí, proto je důležité sklízet jej včas. Po sklizni je ideální konzumovat polníček co nejdříve, aby si zachoval svou svěží chuť a nutriční hodnotu. Pro krátkodobé skladování lze listy uchovat v chladničce, zabalené ve vlhkém papírovém ubrousku, a to po dobu maximálně 3–5 dní.

Nutriční hodnota a zdraví

Polníček, latinsky nazývaný Valerianella locusta, je listová zelenina s nízkým obsahem kalorií a vysokým obsahem živin. Je bohatý na vitamíny a minerály, které jsou důležité pro udržení dobrého zdraví.

Vlastnost	Polníček	Ředkvička
Chuť	Pikantní, oříšková	Štiplavá, lehce nasládlá
Použití v kuchyni	Saláty, sendviče, pesto	Saláty, pomazánky, syrová zelenina

Polníček je skvělým zdrojem vitamínu K, jenž je nezbytný pro srážlivost krve a zdraví kostí. Dále obsahuje vysoké množství vitamínu A, který je důležitý pro zrak a imunitní systém, a vitamínu C, který působí jako antioxidant a chrání buňky před poškozením.

Kromě vitamínů je polníček bohatý i na minerály. Najdeme v něm draslík, který pomáhá regulovat krevní tlak, a železo, které je důležité pro tvorbu červených krvinek. Díky svému nutričnímu profilu je polníček skvělou volbou pro ty, kteří dbají na zdravou stravu.

Využití v kuchyni

Polníček, tento nenáročný listnatý obyvatel našich zahrad, si nachází své místo nejen na záhonech, ale i v našich kuchyních. Jeho mírně nahořklá, peprná chuť skvěle doplňuje saláty, dodává říz sendvičům a svěžest teplým pokrmům. Polníček, latinsky nazývaný Valerianella locusta, patří do čeledi kozlíkovitých. Nebojte se experimentovat a přidat pár lístků polníčku do smoothie, pesta nebo ho použít jako ozdobu polévek. Obsahuje vitamíny A, C a K, dále kyselinu listovou a minerály jako draslík a železo. Pro zachování jeho křehkosti a svěží chuti se doporučuje konzumovat polníček čerstvý, krátce po sklizni.

Recepty s polníčkem

Polníček, známý také pod latinským názvem Valerianella locusta, je listová zelenina s jemně nahořklou chutí. Tato nenáročná jednoletá rostlina je bohatá na vitamíny A, C a K, a také na minerály jako je železo a draslík. Díky svému obsahu živin a nízkému obsahu kalorií je polníček oblíbenou součástí zdravé výživy. V kuchyni nachází široké uplatnění. Můžete ho konzumovat syrový v salátech, kde se skvěle doplňuje s ovocem, ořechy a sýry. Výborně chutná i tepelně upravený. Přidat ho můžete do polévek, slaných koláčů, těstovin nebo ho podávat jako přílohu k masu. Při tepelné úpravě však dbejte na to, aby se polníček nepřevařil a neztratil tak své cenné vitamíny a minerály.