Mýval severní: Roztomilý bandita, nebo hrozba pro českou přírodu?

Rozšíření mývala severního

Mýval severní (Procyon lotor), známý také jako medvídek mýval, je původně severoamerický savčí druh. V současnosti se však jeho areál rozšířil i do dalších částí světa, včetně Evropy a Asie. Toto rozšíření je z velké části důsledkem lidské činnosti. Mývalové byli v minulosti chováni v zajetí pro kožešinu a jako domácí mazlíčci. Někteří z nich unikli nebo byli vypuštěni do volné přírody, kde se jim podařilo adaptovat na nové prostředí a založit životaschopné populace. Mýval severní je velmi přizpůsobivé zvíře s širokou škálou potravy. Živí se ovocem, houbami, hmyzem, drobnými savci, ptáky a jejich vejci. Díky své inteligenci a obratnosti dokáže lovit i v obtížnějších podmínkách. V některých oblastech se mýval severní stal invazním druhem, který může negativně ovlivňovat původní ekosystémy. Může konkurovat původním druhům o potravu a životní prostor, a také přenášet nemoci.

Charakteristické znaky

Mýval severní je snadno rozpoznatelný díky své černé masce kolem očí a huňatému ocasu s pruhy. Srst má obvykle šedohnědou barvu, ale může se lišit od světle hnědé až po téměř černou. Mývalové jsou středně velká zvířata, dospělí jedinci měří na délku 40 až 70 cm a váží 3 až 9 kg. Samci bývají o něco větší než samice. Charakteristické jsou pro ně také jejich šikovné přední tlapky s pěti prsty, které jim umožňují otevírat různé nádoby a manipulovat s předměty.

Noční lovec a všežravec

Mýval severní je fascinující tvor s maskou na obličeji a pruhovaným ocasem. Je to zvíře s přizpůsobivou povahou a nočním životním stylem. Jak už jeho druhové jméno napovídá, mýval severní se vyskytuje především na severní polokouli, a to v Severní Americe, Evropě a Asii. Mýval severní je všežravec, což znamená, že se živí jak rostlinnou, tak živočišnou stravou. Jeho jídelníček se liší v závislosti na ročním období a dostupnosti potravy. Na jaře a v létě se živí hmyzem, žábami, vejci ptáků a drobnými savci. Na podzim konzumuje ovoce, ořechy a semena, aby si vytvořil tukové zásoby na zimu. Přestože mýval severní není vyloženě lovec, je schopen ulovit menší kořist, jako jsou hlodavci, plazi nebo obojživelníci. Jeho šikovné packy s dlouhými prsty mu umožňují prozkoumávat dutiny stromů, obracet kameny a lovit v mělké vodě.

Šikovné tlapky a inteligence

Mýval severní je zvíře proslulé svou inteligencí a šikovností. Jeho přední tlapky jsou neuvěřitelně obratné a umožňují mu manipulovat s předměty s přesností, která je pro ostatní savce jeho velikosti nedosažitelná. Mýval dokáže svými tlapkami otáčet, hmatat, a dokonce i jemně uchopovat předměty, což mu umožňuje otevírat složité západky, kontejnery a dokonce i uzávěry lahví. Tato zručnost je dána mimo jiné i tím, že mývalí tlapky jsou vybaveny velkým množstvím nervových zakončení, díky nimž má vynikající hmat. Tato vlastnost mu pomáhá nejen při hledání potravy, ale i při orientaci v prostoru. Mýval severní je zkrátka důkazem toho, že i zdánlivě obyčejné zvíře může skrývat pozoruhodné schopnosti.

Mýval severní, ten roztomilý bandita s maskou na očích, je mistrem adaptace a oportunismu. Jeho šikovné tlapičky a inteligence z něj dělají hrozbu pro kdejakou spíž i kurník.

Anežka Nováková

Mývalí invaze a dopady

Mýval severní (Procyon lotor), původně obyvatel Severní Ameriky, se v posledních desetiletích stal v Evropě, a tedy i u nás v Česku, nevítaným hostem. Jeho invaze má dalekosáhlé dopady na naši faunu a flóru. Mýval je totiž velmi přizpůsobivý všežravec, který se nezdráhá konzumovat vejce ptáků hnízdících na zemi, mláďata, obojživelníky, plazy, ale i ovoce a zeleninu. Tím ohrožuje původní druhy, a to i ty chráněné. Navíc je potenciálním přenašečem nemocí, jako je vzteklina nebo leptospiróza, které mohou být nebezpečné i pro člověka. Kromě toho mývalové způsobují škody na majetku, ať už vnikáním do domů a na půdy, nebo ničením úrody na zahradách.

Mýval v lidské kultuře

Mýval severní, roztomilé zvířátko s charakteristickou maskou přes oči, se v lidské kultuře objevuje v mnoha podobách. Pro svou inteligenci a obratnost, se kterou dokáže manipulovat s předměty, je často vnímán jako symbol chytrostí a přizpůsobivosti. V indiánské mytologii byl mýval považován za trickstera, postavu s magickými schopnostmi, která se pohybuje na pomezí dobra a zla a svými činy nabourává zaběhnuté pořádky. V moderní kultuře se mýval stal oblíbenou postavou dětských knih a filmů, kde ztělesňuje zvídavost, hravost a nezávislost. Zároveň se však mýval, zejména v Severní Americe, potýká s negativním obrazem škodné, která se nekontrolovatelně množí a způsobuje škody na majetku. Tento rozporuplný pohled na mývala severního odráží komplexní vztah mezi člověkem a divokou přírodou, kdy roztomilost a sympatie jdou často ruku v ruce s obavami a snahou o kontrolu.

Vlastnost	Mýval severní	Člověk
Průměrná délka života ve volné přírodě	2-3 roky	79 let (Česká republika, 2021)
Hmotnost dospělého jedince	3.6-9 kg	Variabilní

Ochrana a regulace populace

Mýval severní, roztomilý na pohled, ale s potenciálem stát se pohromou pro místní ekosystémy. Jeho rostoucí populace v Česku vyvolává otázky ohledně nutnosti regulace. Vzhledem k jeho adaptabilitě a oportunismu se mýval snadno šíří a může ohrožovat původní druhy. Jeho všežravost mu umožňuje konkurovat v potravě jiným zvířatům a jeho schopnost šplhat z něj dělá hrozbu pro hnízda ptáků. Regulace populace mývala je komplexní problém. Odchyt a utracení, ač kontroverzní, jsou v některých případech nezbytné k zamezení škodám. Důležitá je i prevence, například zabezpečení popelnic a kompostů, aby se mývalům ztížil přístup k potravě. Spolupráce mezi orgány ochrany přírody, myslivci a veřejností je klíčová pro udržení populace mývala na únosné míře a ochranu biodiverzity.