Mihule potoční: Tajemný upír našich vod

Mihule potoční: Co to je?

Mihule potoční (Lampetra planeri) je fascinující živočich, který se často mylně považuje za rybu. Ve skutečnosti patří do starobylé skupiny mihulovců, jež se na Zemi objevila již před více než 500 miliony let. Mihule potoční je tedy spíše žijící fosilií než rybou. Na rozdíl od ryb nemá čelisti a její ústa připomínají spíše kruhový disk s drobnými zoubky. Tělo mihule potoční je hadovitého tvaru, bez šupin a ploutví, s výjimkou malých hřbetních a ocasních ploutviček. Dorůstá délky maximálně 15 cm a má charakteristické žlutohnědé zbarvení. Mihule potoční tráví většinu svého života zahrabaná v bahně na dně čistých, chladnějších toků. Živí se drobnými organismy a detritem, které filtruje z vody. Zajímavostí je, že dospělí jedinci mihule potoční nepřijímají potravu vůbec. Po vytření, které probíhá na jaře, mihule potoční hynou.

Životní cyklus a rozmnožování

Mihule potoční (Lampetra planeri) je fascinující tvor s komplexním životním cyklem. Po nakladení jiker a oplodnění se z nich líhnou larvy, nazývané minohy. Tyto minohy žijí zahrabané v jemném sedimentu dna a živí se filtrováním drobných organismů z vody. Toto larvální stadium trvá 3 až 7 let, během nichž minohy procházejí metamorfózou a připravují se na dospělost. Po metamorfóze se mihule potoční stávají pohlavně dospělými jedinci. Na rozdíl od svého příbuzného, mihule říční (Lampetra fluviatilis), mihule potoční nepřijímají po přeměně potravu a jejich trávicí trakt se stává nefunkčním. Dospělí jedinci žijí pouze několik měsíců, během nichž se rozmnožují. Samci budují na dně toků hnízda z kamínků, do kterých samičky kladou jikry. Po tření dospělí jedinci hynou a cyklus začíná nanovo. Tento fascinující životní cyklus, s jeho larválním obdobím a krátkou fází dospělosti zaměřenou pouze na rozmnožování, dělá z mihule potoční unikátní druh rybí říše.

Potrava a způsob lovu

Mihule potoční, na rozdíl od své mořské příbuzné mihule mořské, není dravá. Během svého života v dospělosti, který trvá pouhých několik týdnů, nepřijímá potravu vůbec. Její trávicí ústrojí se v dospělosti redukuje a mihule potoční se spoléhá na zásoby energie, které si nashromáždila během svého larválního vývoje. Larvy mihule potoční, známé jako minohy, se živí filtrováním drobných organismů a organického materiálu z vody. Pomocí svého ústního otvoru, který má tvar přísavky, se přichytávají k kamenům a jiným předmětům na dně potoků a řek. Pohybem jazyka, který je opatřen drobnými zoubky, pak stírají potravu z povrchu. Tento způsob obživy je pro minohy klíčový pro jejich růst a vývoj a umožňuje jim nashromáždit dostatek energie pro metamorfózu v dospělou mihuli potoční.

Výskyt a rozšíření

Mihule potoční (Lampetra planeri) je fascinující živočich, který obývá čisté a chladnější vody. V České republice se vyskytuje roztroušeně, a to především v podhorských a horských oblastech. Najdeme ji například v tocích Krkonoš, Šumavy, Jeseníků či Beskyd. Důležitým faktorem pro její výskyt je přítomnost vhodných biotopů, tedy toků s písčitým až štěrkovitým dnem, kde se larvy mihule ukrývají a filtrují potravu. V posledních desetiletích dochází k úbytku vhodných lokalit pro mihuli potoční, a to zejména kvůli znečištění vod a regulacím toků. Tyto zásahy do přirozeného prostředí mají negativní dopad na populace mihulí a ohrožují jejich další existenci.

Ohrožení a ochrana druhu

Mihule potoční, tento fascinující a starobylý druh ryby, čelí v dnešní době mnoha hrozbám, které ohrožují její přežití. Mezi nejvýznamnější patří znečištění vod, které má negativní dopad na kvalitu jejich životního prostředí a snižuje dostupnost potravy. Dalším faktorem je regulace toků a fragmentace biotopů, která brání mihulím v migraci za rozmnožováním a izolací populací. Ochrana mihule potoční je proto zásadní pro zachování biodiverzity našich vodních toků. Mezi důležitá opatření patří zlepšování kvality vody, odstraňování migračních bariér a vytváření umělých trdlišť.

Srovnání mihule potoční (Lampetra planeri) a mihule říční (Lampetra fluviatilis)

Vlastnost	Mihule potoční	Mihule říční
Délka v dospělosti	10-15 cm	25-40 cm
Způsob života v dospělosti	Nepřijímá potravu	Parazituje na rybách

Význam pro ekosystém

Mihule potoční hrají v ekosystémech čistých vodních toků důležitou roli. Jako filtrátoři se larvy mihulí živí organickými částicemi a mikroorganismy, čímž přispívají k čištění vody. Tím, že se stávají kořistí ryb, ptáků a dalších živočichů, tvoří mihule důležitou součást potravního řetězce. Jejich přítomnost v našich vodách je indikátorem čistoty a zdraví vodních ekosystémů. Mihule potoční jsou citlivé na znečištění vody a degradaci biotopů, proto je jejich ochrana klíčová pro udržení biodiverzity a ekologické stability vodních toků. Ochrana mihulí potočních zahrnuje opatření na zlepšení kvality vody, obnovu přirozených koryt vodních toků a omezení regulace vodních toků.

Mihule potoční, tvor fascinující i tajemný, nám připomíná, jak málo toho o světě kolem sebe vlastně víme.

Dobroslav Novotný

Zajímavosti o mihuli potoční

Mihule potoční, na první pohled připomínající spíše úhoře než rybu, skrývá mnoho zajímavostí. Věděli jste například, že mihule potoční je vlastně starobylým živočichem, který obýval vody naší planety již před více než 360 miliony let? To znamená, že mihule potoční žila v době dinosaurů! Mihule potoční patří mezi kruhoústé, což znamená, že nemá čelisti. Místo nich má kruhovitý ústní otvor s drobnými zoubky, kterými se přisává na kameny nebo jiné ryby. Zajímavostí je, že mihule potoční se živí filtrováním drobných organismů z vody, a to pouze v larválním stádiu. Dospělí jedinci potravu nepřijímají vůbec a žijí pouze z tukových zásob, které si nashromáždili jako larvy. Po splnění své reprodukční povinnosti mihule potoční hyne.