Ježek: Pichlavý sympaťák, co vám pohlídá zahradu

Charakteristika ježka

Ježek západní je malý savec s charakteristickým bodlinatým hřbetem, který ho chrání před predátory. Je aktivní hlavně v noci a živí se hmyzem, slimáky, žížalami a dalšími bezobratlými. Patří mezi hmyzožravce a je pro zahradu velmi užitečný, protože pomáhá regulovat populace škůdců. Ježek západní je samotářský živočich a zimu přečkává zimním spánkem, který trvá od října do dubna. Během hibernace se jeho tělesná teplota a metabolismus zpomalí, aby šetřil energii. Ježci jsou v České republice chráněni a jejich populace je ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a používáním pesticidů.

Rozšíření a stanoviště

Ježek západní je rozšířený v mírném pásu Evropy, od Portugalska a Irska na západě až po západní Polsko a Slovensko na východě. Vyskytuje se také na jihu Skandinávie. Zavlečen byl i do některých dalších oblastí světa, například na Nový Zéland. Ježek západní obývá širokou škálu stanovišť, od lesů a luk po zahrady a parky. Vyhýbá se pouze vysokým horám a hustým lesům. Dává přednost místům s dostatkem úkrytů, jako jsou křoviny, hromady dřeva nebo komposty. Ježek západní je živočich s noční aktivitou. Přes den se ukrývá ve svém hnízdě, které si buduje z trávy, listí a dalších rostlinných materiálů. Aktivní je především za soumraku a v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se hmyzem, červy, slimáky, ale nepohrdne ani žížalami, drobnými obratlovci nebo ovocem. V České republice je ježek západní chráněným druhem.

Potrava ježka

Ježek západní je sice malý tvor, ale s velkým apetitem! Patří mezi hmyzožravce, což znamená, že základem jeho jídelníčku je hmyz. S chutí si pochutná na broucích, larvách, housenkách, žížalách a slimácích. Nepohrdne ani stonožkami, pavouky a různými druhy hmyzu, které najde ve vysoké trávě, pod listím nebo kameny. Ježek je vlastně takový malý zahradníkův pomocník, protože pomáhá regulovat populace škůdců. Kromě hmyzu si ježek občas zpestří jídelníček i rostlinnou stravou. Pochutná si na spadaném ovoci, bobulích, semenech a houbách. Někdy si troufne i na ptačí vejce nebo mláďata, ale to jen výjimečně. Důležité je, aby měl ježek pestrou stravu, která mu dodá všechny potřebné živiny pro jeho aktivní život.

Rozmnožování ježků

Ježci se obvykle rozmnožují jednou, někdy i dvakrát ročně, a to v období od dubna do srpna. Po probuzení ze zimního spánku si samečci začínají hledat partnerky, o které svádějí urputné boje. Březost u ježčích samiček trvá přibližně 35 dní a ve vrhu bývá obvykle 4 až 6 mláďat. Ježčata se rodí slepá a holá, s měkkými bílými bodlinami, které se po několika hodinách zbarvují dohněda. Matka o mláďata pečuje sama a kojí je asi 6 týdnů. Během této doby je důležité, aby měla dostatek klidu a potravy, protože jinak by mohla mláďata opustit nebo dokonce zabít. Mladí ježci jsou samostatní ve věku 6 až 8 týdnů a pohlavně dospívají v příštím roce. V přírodě se ježci dožívají průměrně 3 až 5 let, v zajetí se mohou dožít i více než 10 let.

Ježek a člověk

Ježek východní (Erinaceus roumanicus) je u nás poměrně hojně rozšířeným savcem. Patří do řádu hmyzožravců a je tak naším užitečným sousedem, který nám pomáhá regulovat populace hmyzu. Ježek je aktivní především v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se hmyzem, žížalami, slimáky, ale nepohrdne ani drobnými obratlovci, ptačími vejci nebo ovocem. Na zimu se ukládá k zimnímu spánku, ze kterého se probouzí na jaře.

Setkání s ježkem na zahradě není ničím neobvyklým. Ježek je pro zahradu vítaným pomocníkem, který ji zbavuje nevítaných škůdců. Pokud mu chceme pobyt na naší zahradě zpříjemnit, můžeme mu na klidném místě vybudovat domeček z cihel a dřeva, kam se může ukrýt před nepřízní počasí. Ježek je chráněný živočich, proto je zakázáno ho chytat, zraňovat nebo jinak zasahovat do jeho života.

Ježek, to malé stvoření s bodlinami, je důkazem, že i v drsném světě se dá přežít s trochou ostnů a pořádnou dávkou roztomilosti.

Radomír Dvořák

Ochrana ježků v ČR

Ježci patří v České republice mezi ohrožené druhy a jejich populace v posledních desetiletích klesá. Mezi hlavní faktory ohrožující ježky v ČR patří ztráta přirozeného prostředí v důsledku intenzivního zemědělství a urbanizace. Ubývá jim tak míst k hledání potravy, budování hnízd a zimování. Dalším významným faktorem je vysoká úmrtnost na silnicích, kde se ježci stávají oběťmi automobilové dopravy. Nebezpečí pro ně představují i chemikálie používané v zemědělství a zahradách, jako jsou pesticidy a herbicidy. Ježci jsou hmyzožravci a otrava hmyzem může vést k jejich otravě a úhynu. Důležitou roli v ochraně ježků hraje osvěta veřejnosti. Lidé by měli být informováni o tom, jak ježkům pomoci, například vytvářením vhodných úkrytů na zahradách, zamezením přístupu k nebezpečným chemikáliím a opatrností při řízení vozidel. Ochrana ježků je důležitá nejen pro zachování tohoto sympatického druhu, ale i pro udržení zdravé a vyvážené přírody.

Vlastnost	Ježek	Pes
Třída	Savec	Savec
Potrava	Hmyz, slimáci, červi	Maso, granule
Délka života	2-7 let	10-15 let
Ochrana proti predátorům	Bodliny	Zuby, rychlost

Zajímavosti o ježcích

Ježci jsou fascinující tvorové s mnoha zajímavými vlastnostmi. Věděli jste například, že ježek není hlodavec, ale patří do řádu hmyzožravců? Jeho jídelníček se skládá převážně z hmyzu, slimáků, žížal a dalších bezobratlých. Charakteristickým znakem ježků jsou jejich bodliny. Ty jim slouží jako ochrana před predátory. V případě ohrožení se ježek stočí do klubíčka a stane se tak pro většinu útočníků nedobytnou koulí bodlin. Zajímavostí je, že ježek má na svém těle až 8 000 bodlin, které se postupně obměňují. Ježci jsou také známí svou schopností hibernace. Během zimy upadají do zimního spánku, kdy se jejich metabolismus zpomalí a tělesná teplota klesne.