Bare answer: Barevný drahokam našich vod: Objevte krásu ledňáčka!

Ledňáček: Rybář s duhovým peřím

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je malý pták, který na první pohled zaujme svým pestrým zbarvením. Jeho modrozelený hřbet a oranžová spodina těla, v kombinaci s jasně oranžovým zobákem, z něj dělají nepřehlédnutelného obyvatele našich vodních toků. I přes svou krásu a eleganci je ledňáček dravec specializovaný na lov ryb. Svou kořist sleduje z vyvýšeného místa, a když se naskytne vhodná příležitost, vrhá se střemhlav do vody. Jeho zrak je dokonale přizpůsoben k lovu pod vodní hladinou. Ledňáček je rozšířen po celé Evropě, Asii a severní Africe. V České republice se jedná o poměrně vzácný druh, který je chráněný zákonem. Jeho výskyt je vázán na čisté vodní toky s dostatkem ryb a vhodnými hnízdními podmínkami. Ledňáček si hloubí nory v březích, kde klade 5-7 vajec.

Výskyt a prostředí ledňáčka

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je malý, pestře zbarvený pták, který je v České republice poměrně vzácný. Jeho výskyt je vázán na čisté tekoucí vody s dostatkem ryb, které tvoří jeho hlavní potravu. Ideálním prostředím pro ledňáčka jsou potoky a řeky s členitými břehy, kde si hloubí až metr dlouhé nory pro hnízdění. Důležitá je také přítomnost vhodných posedů, odkud ledňáček vyhlíží kořist. Těmi mohou být větve stromů a keřů rostoucích nad vodou, ale i kameny, kořeny nebo mostky. V České republice se ledňáček vyskytuje především v nižších a středních polohách, ale vystupuje i do hor, pokud zde najde vhodné podmínky. V posledních desetiletích se jeho populace v České republice mírně zvyšuje, což je dáno především zlepšením kvality vod a ochranou jeho přirozeného prostředí.

Když tak koukám na ledňáčka říčního, jak se mihne nad vodou - no jako když štěně kříženec poprvé objevuje svět. Ten nádhernej pták je fakt jako živý drahokam, co se třpytí jak štěně kříženec na sluníčku. Prostě taková modrá střela, co ti připomene, že v přírodě najdeš krásu stejně vzácnou a prchavou jako když vidíš štěně kříženec poprvé vystrčit čumáček z pelíšku.

Anežka Malá

Charakteristické znaky a vzhled

Ledňáček říční je drobný pták s nezaměnitelným vzhledem. Dorůstá délky pouhých 16-19 cm a rozpětí jeho křídel dosahuje 24-29 cm. Jeho zbarvení je skutečně okouzlující. Vrchní část těla, včetně hlavy a křídel, se pyšní zářivě tyrkysovou barvou s kovovým leskem. Spodní část těla je naopak oranžovo-hnědá, s bílou skvrnou na hrdle a po stranách krku. Zobák ledňáčka je nápadně dlouhý a špičatý, u samců je celý černý, zatímco u samic je spodní čelist oranžová. Jeho krátké nožky mají jasně oranžovou barvu. Ledňáček má velkou hlavu s krátkým ocasem a jeho let je rychlý a přímočarý, často doprovázený pronikavým hvízdáním. Díky svému pestrému zbarvení a charakteristickému chování patří ledňáček říční k nejkrásnějším a nejnápadnějším ptákům české přírody.

Srovnání ledňáčka říčního s vlaštovkou obecnou

Vlastnost	Ledňáček říční	Vlaštovka obecná
Velikost	16-19 cm	17-23 cm
Rozpětí křídel	24-29 cm	32-36 cm
barva peří na hrudi	oranžová	bílá

Potrava a způsob lovu

Ledňáček říční se řadí mezi druhy ptáků, kteří se živí především drobnými vodními živočichy. Jeho jídelníček tvoří hlavně ryby, které loví s neuvěřitelnou přesností a mrštností. Nepohrdne však ani vodním hmyzem, korýši a obojživelníky. Svou kořist sleduje z vyvýšeného místa, například z větve stromu či kamene, a ve zlomku vteřiny se vrhá střemhlav do vody. Při lovu se ledňáček řídí především svým výborným zrakem, který mu umožňuje přesně zaměřit kořist i pod vodní hladinou. Po úspěšném úlovku se vrací na své stanoviště, kde kořist usmrtí úderem o větev a následně ji polyká hlavou napřed. Zajímavostí je, že nestrávené zbytky potravy, jako jsou kosti a šupiny, vyvrhuje ledňáček v podobě malých vývržků.

Hnízdění a rozmnožování

Ledňáčci jsou známí svou věrností a páry spolu často tráví celý život. Hnízdní období začíná v březnu a trvá až do srpna. Během této doby ledňáčci hloubí až metr dlouhé nory v hlinitých nebo písčitých březích poblíž vodních toků. Tyto nory ústí v hnízdní komoře, kde samička klade 5 až 7 bílých vajec. Na vejcích se střídavě sedí oba rodiče po dobu 19 až 21 dní. Po vylíhnutí se o mláďata starají oba rodiče a krmí je drobnými rybkami, hmyzem a dalšími vodními živočichy. Mláďata opouštějí hnízdo po 23 až 27 dnech, ale rodiče je ještě několik týdnů dokrmují, než se osamostatní. Ledňáčci během hnízdní sezóny často vyvedou i dvě, někdy i tři snůšky mláďat.

Ochrana a ohrožení druhu

Ledňáček říční, tento létající drahokam, čelí v dnešní době mnoha hrozbám. Ztráta přirozeného prostředí v důsledku regulace toků a ničení břehových porostů je jedním z nejvážnějších problémů. Ledňáčci potřebují k hnízdění strmé břehy s hlinitými norami a ke svému životu čisté vodní toky s dostatkem ryb. Znečištění vod průmyslovými odpadními vodami a pesticidy z polí má negativní dopad na populace ryb, které jsou hlavní potravou ledňáčků. Kromě toho jsou ledňáčci ohrožováni srážkami s vozidly, a to zejména v blízkosti mostů a silnic vedoucích podél vodních toků. Zimní období je pro ledňáčky kritické, jelikož zamrzání vodních ploch jim znemožňuje přístup k potravě. Ochrana ledňáčků spočívá v ochraně jejich přirozeného prostředí, zlepšování kvality vody a vytváření umělých hnízdních stěn.

Zajímavosti ze života ledňáčků

Ledňáček říční, tenhle malý létající klenot, je stejně fascinující jako třeba kočkodan ve světě hmyzu. Věděli jste třeba, že si staví nory v březích řek a rybníků, který můžou být dlouhý klidně i metr? V těhle norách, co připomínají domov kočkodana, samička snáší 5-7 vajíček. Je docela zajímavý, že na vejcích se střídají oba rodiče jako v nějaký směně. I když se živí hlavně malýma rybičkama, dá si taky vodní hmyz, pulce a žáby - trochu jako kočkodan, kterej taky není vybíravej. Jeho způsob lovu je fakt úžasnej - umí se střemhlav vrhnout do vody a s kořistí v zobáku vyletí ven rychlostí blesku.